- ePrivacy ?
- Google Analytics ?
- Facebook ?
10/2024 - 07/2026
Projekt soukromé základní školy v Praze - Bubenči, který citlivě propojuje historickou architekturu s požadavky moderního školství. Původní vila z 20. let minulého století v ulici U Vorlíků prošla rozsáhlou rekonstrukcí a společně s novou přístavbou vytvořila zázemí pro základní školu s kapacitou 151 žáků.
Autorem návrhu přestavby je architekt Ondřej Tuček, který stál před úkolem proměnit historickou vilu v moderní školní prostředí a zároveň zachovat její architektonickou hodnotu. Výsledkem je citlivé propojení původní stavby s novou přístavbou, které respektuje charakter lokality i historii objektu.
Původní vila byla postavena ve druhé polovině 20. let 20. století pro továrníka Huga Poláčka. Během své existence několikrát změnila využití. Sloužila jako rodinné bydlení, zdravotnické zařízení, ubytovna, objekt Ministerstva vnitra i velvyslanectví Chile.
Architektonický koncept vychází z respektu k původní vile. Nová přístavba byla proto umístěna do severní části pozemku, kde zůstává z pohledu z ulice upozaděna a nenarušuje historickou kompozici zahrady ani vily. Historický objekt si zachoval svou původní siluetu, zatímco novostavba má soudobý výraz založený na jednoduché hmotě, pohledovém betonu a velkých prosklených plochách. Obě části propojuje subtilní prosklený krček, který zajišťuje funkční i vizuální propojení celého školního komplexu.
Ruku v ruce s citlivým napojením budov se řešilo i ideální provozní a dispoziční uspořádání. Hlavní vstup je umístěn v přístavbě, kde vznikl plně bezbariérový nástupní prostor. Učebny jsou rozmístěny jak v nové přístavbě, tak v rekonstruované vile. V podkroví vznikla aula a administrativní zázemí, v prvním podzemním podlaží jsou situovány šatny a školní jídelna s přímou návazností na zahradu. Největším prostorem školy je tělocvična umístěná ve druhém podzemním podlaží nové přístavby.
Realizační tým se musel vypořádat s řadou technických výzev projektu, který byl realizovaný metodou Design & Build. Rekonstrukce historického objektu si vyžádala téměř kompletní odstranění vnitřních konstrukcí, zachovány byly v zásadě jen obvodové zdi. Detailní stavebně-technické a geologické průzkumy provedené ještě před zahájením stavby odhalily zvýšenou vlhkost suterénních konstrukcí. Součástí realizace proto byla sanace zdiva, nové hydroizolace, stabilizace základů pomocí tryskové injektáže a vytvoření nového nosného systému z monolitického železobetonu a ocelových prvků. Zachována přitom zůstala historická podoba fasád, střechy i řady architektonických detailů. Zcela nový krov a střecha ctí původní tvarosloví. Technickou výzvou byla také samotná přístavba. Geologický průzkum prokázal výskyt málo únosných sprašových hlín. Samotná konstrukce přístavby je tvořena železobetonovou bílou vanou. Monolitický skelet pak umožňuje překlenout velké rozpony bez vnitřních podpor.
Důraz byl kladen také na udržitelnost a hospodárný provoz. Budova využívá sedm geotermálních vrtů a dvojici tepelných čerpadel pro vytápění i chlazení. Dešťová voda je zachycována v akumulační nádrži a následně využívána pro zálivku zahrady.
Foto: Viktor Tuček
10/2024 - 07/2026
Projekt soukromé základní školy v Praze - Bubenči, který citlivě propojuje historickou architekturu s požadavky moderního školství. Původní vila z 20. let minulého století v ulici U Vorlíků prošla rozsáhlou rekonstrukcí a společně s novou přístavbou vytvořila zázemí pro základní školu s kapacitou 151 žáků.
Autorem návrhu přestavby je architekt Ondřej Tuček, který stál před úkolem proměnit historickou vilu v moderní školní prostředí a zároveň zachovat její architektonickou hodnotu. Výsledkem je citlivé propojení původní stavby s novou přístavbou, které respektuje charakter lokality i historii objektu.
Původní vila byla postavena ve druhé polovině 20. let 20. století pro továrníka Huga Poláčka. Během své existence několikrát změnila využití. Sloužila jako rodinné bydlení, zdravotnické zařízení, ubytovna, objekt Ministerstva vnitra i velvyslanectví Chile.
Architektonický koncept vychází z respektu k původní vile. Nová přístavba byla proto umístěna do severní části pozemku, kde zůstává z pohledu z ulice upozaděna a nenarušuje historickou kompozici zahrady ani vily. Historický objekt si zachoval svou původní siluetu, zatímco novostavba má soudobý výraz založený na jednoduché hmotě, pohledovém betonu a velkých prosklených plochách. Obě části propojuje subtilní prosklený krček, který zajišťuje funkční i vizuální propojení celého školního komplexu.
Ruku v ruce s citlivým napojením budov se řešilo i ideální provozní a dispoziční uspořádání. Hlavní vstup je umístěn v přístavbě, kde vznikl plně bezbariérový nástupní prostor. Učebny jsou rozmístěny jak v nové přístavbě, tak v rekonstruované vile. V podkroví vznikla aula a administrativní zázemí, v prvním podzemním podlaží jsou situovány šatny a školní jídelna s přímou návazností na zahradu. Největším prostorem školy je tělocvična umístěná ve druhém podzemním podlaží nové přístavby.
Realizační tým se musel vypořádat s řadou technických výzev projektu, který byl realizovaný metodou Design & Build. Rekonstrukce historického objektu si vyžádala téměř kompletní odstranění vnitřních konstrukcí, zachovány byly v zásadě jen obvodové zdi. Detailní stavebně-technické a geologické průzkumy provedené ještě před zahájením stavby odhalily zvýšenou vlhkost suterénních konstrukcí. Součástí realizace proto byla sanace zdiva, nové hydroizolace, stabilizace základů pomocí tryskové injektáže a vytvoření nového nosného systému z monolitického železobetonu a ocelových prvků. Zachována přitom zůstala historická podoba fasád, střechy i řady architektonických detailů. Zcela nový krov a střecha ctí původní tvarosloví. Technickou výzvou byla také samotná přístavba. Geologický průzkum prokázal výskyt málo únosných sprašových hlín. Samotná konstrukce přístavby je tvořena železobetonovou bílou vanou. Monolitický skelet pak umožňuje překlenout velké rozpony bez vnitřních podpor.
Důraz byl kladen také na udržitelnost a hospodárný provoz. Budova využívá sedm geotermálních vrtů a dvojici tepelných čerpadel pro vytápění i chlazení. Dešťová voda je zachycována v akumulační nádrži a následně využívána pro zálivku zahrady.